Karel Janeček se již nějakou dobu usilovně snaží propagovat
svůj volební systém, který kromě pozitivních hlasů umožňuje ve volbě použít i
negativní hlas. Tento na první pohled zajímavý nápad je však dle mého názoru
velmi nebezpečný.
Mojí nejzásadnější výtkou je další dělení již tak rozdělené
společnosti. Dnes nejen v Evropě, ale jak bylo vidět v prezidentské volbě, také v USA, je
společnost silně polarizovaná. Janečkův systém má vytvořit něco pozitivního,
ale jeho nejzásadnější novinkou je negativní hlasování. Máte-li možnost udělit
negativní hlas, můžete čekat i kampaň, která bude k udělování minusových
bodů konkrétním kandidátům vyzývat. Již tak rozdělená společnost dostane další
impuls k ještě větší rozhádanosti.
Zodpovědně nezodpovědná volba
Teď Karel Janeček přišel s novou hrou postavenou na svém volebním systému. Daniela Drtinová v novém rozhovoru DVTV s Janečkem tuto hru nazvanou Prezident 2.1 rozebírá. Karel Janeček o
ní mluví jako o zodpovědné hře. Ale podíváte-li se na hlasování na webových
stránkách hry, uvidíte další slabinu tohoto experimentování. Tato zodpovědná
hra vybírá prezidenta z řady osobností, ale pouze podle jména a krátkého
životopisu. Neměla by zodpovědná volba prezidenta znamenat, že se důkladně
seznámím s názory kandidátů? Opravdu mohu zodpovědně udělit někomu negativní
hlas, aniž bych měl jasné informace? Já si takto zodpovědnost nepředstavuji.
A jak se zodpovědností koresponduje možnost měnit svou volbu
několikrát v průběhu relativně dlouhé doby? Tuto možnost ve hře opravdu
máte. Demokratické volby fungují se základním principem, že výsledek je
vyhlášen v okamžiku, kdy všichni odhlasují. U Janečkova experimentu jsou
výsledky známé průběžně. Otevírá se tak prostor pro různé negativní a
nenávistné kampaně vůči nechtěným lídrům hlasování.
Změna pravidel za běhu
Ostatně se změnou v průběhu volby má Janečkův systém
bohaté zkušenosti. Na komunální úrovni u nás v Říčanech, které se bohužel
do experimentu zapojily, se několikrát stalo, že v průběhu hlasování se
změnila pravidla, například, že bylo hlasování prodlouženo. Důvodem byl nezájem
lidí o hlasování a snaha jeho prodloužením získat více hlasů. Nahlas je
třeba říct, že jakákoliv změna pravidel v průběhu voleb se neslučuje se
základy demokracie.
Karel Janeček v rozhovoru pro DVTV mluví o extrémní
úspěšnosti projektu Demokracie 2.1. Mé zkušenosti jsou však jiné a hovoří o tom
i čísla. V Říčanech se například posledního hlasování účastnilo jen zhruba
5 % voličů. Aby hlasování mělo větší úspěšnost, byli do něj následně zapojeni i
žáci říčanských základních škol. Tím se účast přehoupla přes pomyslnou
tisícovku hlasujících, kterou mělo původně město jako svůj cíl. Jak dobrovolně
hlasovali žáci škol, je velká otázka. U všech předchozích hlasování byla účast
ještě nižší.
Opakovaně upozorňuji na podezřelé nakládání s osobními daty
těch, kteří se účastní Janečkových hlasování. Není jasné, kdo data sbírá, kdo s nimi
pracuje a kdo k nim má přístup (viz například registrační formulář projektu v Říčanech, kde informace o zpracování dat úplně
chybí). Také u prezidentské hry Janeček sbírá alespoň telefonní čísla (!) účastníků.
Sice na webu tvrdí, že data jsou v bezpečí. Ale nic konkrétního se
nedozvíte. A například u nás už se objevily první náznaky, že osobní data mohou
být zneužita.
Janeček s oblibou říká, že dnešní volby jsou jen
výběrem menšího zla. S tím se dá souhlasit, často to tak opravdu je. Ale problém
není ve volebním systému. Problém je v kvalitě kandidátů. Pokud budou
kandidáti špatní, ani systém D2.1 je nezachrání a i tak budou muset voliči
vybírat menší zlo. Nemluvě o tom, že z volby nakonec může vzejít kandidát,
kterého vůbec nikdo nechce (viz můj příklad zde).