Součástí vědecké diplomacie je také podpora startupů a inovativních firem. „Zatímco agentura CzechInvest je zaměřená na podporu konkrétních projektů, naším cílem je přenášet zkušenosti ze startupového prostředí v zahraničí. Získáváme know-how, jak se to kde dělá,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Nedávno se v Singapuru mimo jiné zajímal o to, jak tam efektivně propojují startupy a velký byznys.
Leckoho možná napadne, jak může ministerstvo zahraničí pomáhat startupům, když už jsou tady zavedené programy agentury CzechInvest, která jim nabízí účast v různých zahraničních inkubátorech. Setkal jsem se s názorem, že podpora startupů – například v oblasti IT – by měla stát na dvou nohou. Jednou z nich jsou inkubátory, druhou klasická proexportní politika, která pomáhá startupům dostat se na další trhy. Vidíte to podobně?
S CzechInvestem spolupracujeme, pořádáme společné akce a snažíme se navzájem doplňovat. CzechInvest je zaměřený na podporu konkrétních projektů, naši přidanou hodnotu vidíme v přenášení zkušeností ze startupového prostředí v zahraničí – získávání know-how, jak se to kde dělá. Také proto jsme jeli třeba do Švédska, kde jsme se bavili o tom, jak tam stát dokáže podpořit inovace od prvotního nápadu přes vznik startupu až po fungování úspěšné firmy. Stejně tak nás zajímá podpora startupů a spin-offů v Kalifornii. Předpokládáme, že podobné zkušenosti mohou podnítit případné změny v českém prostředí podpory startupů.
Ekonomický diplomat ve Stockholmu Martin Bašta ve svém článku pro Export.cz upozornil na další zkušenost ze Švédska, která by mohla být pro Česko inspirací – propojování startupů s velkými podniky. Zmiňoval relativně novou iniciativu Ignite Sweden, která je zaměřená právě tímhle směrem.
V tom má dobré zkušenosti Švédsko, ale také například Singapur. Jak jsem se tam nedávno přesvědčil, Singapuřané dokáží identifikovat a systémově podpořit velké firmy, které mají zájem dostávat vstupy od malých inovativních startupů a spin-offů. Propojení velkého byznysu se startupy tam bývá velmi efektivní. To je podle mého názoru jedna z hlavních věcí, kterou bychom se měli naučit také v Česku. Je to vlastně podpora něčeho, co by mělo být zcela přirozené. Malé firmy se stávají subdodavateli, přinášejí nápady, ke kterým třeba výzkumníci ve velkých firmách nedospěli. Celé inovační prostředí se díky tomu velmi obohacuje. Tím, že v Česku máme hodně aktivních zahraničních společností, může to být trošku složitější, protože o inovacích se nerozhoduje vždy v tuzemsku. To ale neznamená, že bychom měli na podobné ambice rezignovat.
Tématem řešení a technologií pro takzvané scaleupy, tedy firmy, které využívají poznatků startupů ke svému růstu, se zabývají také například v Rakousku. V Izraeli se před časem rozvinula debata, jak pozici země, známé jako Startup Nation, přetavit také do Scaleup Nation…
Tady je mimo jiné hodně důležitá otázka financování, které obrazně řečeno podpoří startup v tom, aby mohl jít do světa. Také v této oblasti se snažíme poukazovat na zkušenosti z různých zemí. Pokud chtějí být firmy úspěšné, nemohou se spoléhat jenom na český trh.
Tím se dostáváme k určitému dilematu. Asi budete souhlasit, že ideální je, když výsledky výzkumu nebo aktivity startupů mají co největší konkrétní přínos pro českou ekonomiku, než se uplatní v zahraničí.
Byl bych radši, kdyby čeští vědci nebo firmy, kteří jsou úspěšní v zahraničí, působili v Česku. To ale nic nemění na tom, že vítám také aktivity našich vědců a podnikatelů v zahraničí. I když působí v jiných zemích, většinou si vazby na Česko udržují. A je na nás, abychom je motivovali k tomu, aby se vraceli. V zahraničí dělají naší zemi dobré jméno, což nás může jenom těšit. Bylo by špatné, kdyby startupy a spin-offy z Česka systémově odcházely. Ale k tomu zatím nedochází.
Podpora startupů, scaleupů, inovativních firem souvisí s vizí modernizace ekonomiky. Mluví se o druhé hospodářské transformaci, zabývá se jí vláda, další instituce nebo podnikatelské iniciativy. Vidíte tady přínos vědecké diplomacie?
Je to náš příspěvek k plnění programového prohlášení vlády v této oblasti. Ministerstvo zahraničí se zaměřuje na věci, které umíme, kde dokážeme poskytnout kvalitní služby. Pokud se má česká ekonomika modernizovat, bez zahraniční spolupráce se to neobejde.
Když se řekne věda a inovace, mnozí si představí umělou inteligenci nebo vesmírné technologie. Modernizace ekonomiky se ale týká zvláště tradičních sektorů jako strojírenský průmysl nebo jaderná energetika, ve kterých má Česko pořád významné know-how. Zaměřuje se vědecká diplomacie i na tyto obory?
Rozhodně. Také tradiční obory se vyvíjí, energetika i průmysl musí reagovat na to, co se děje ve světě. Když se podíváte, kam se energetika posunula v posledních letech, je to výsledek dlouhodobého výzkumu i vývoje. Česko není zemí, která by se mohla spolehnout pouze na solární a větrnou energii, ale významný výzkum se odehrává v jaderné energetice, v rozvoji malých modulárních reaktorů. Dalším nadějným oborem jsou vodíkové technologie. V těchto oborech jsou velmi aktivní také Češi. Na vývoj a inovace se zaměřují i odvětví, u nichž to mnozí lidé nečekají – hutnictví, těžké strojírenství. Firmy čelí nedostatku pracovních sil, investují do robotizace výroby a snaží se nahradit stroji těžkou práci, kterou dříve museli dělat lidé. Tam všude se promítá věda, výzkum a inovace.
Jedním z perspektivních sektorů pro českou ekonomiku by i podle vyjádření vládních představitelů mohl být polovodičový průmysl. Na webu Export.cz jsme mimo jiné upozorňovali na souvislosti mezi ohlášenou investicí tchajwanské společnosti TSMC v Drážďanech a tím, jak by mohlo Brno dál posilovat svou pozici globálního centra elektronových mikroskopů. Vidíme tady šance i rizika. Jak může přispět vědecká diplomacie?
Pokud jde o spolupráci s TSMC v souvislosti s oznámenou investicí v Drážďanech, od začátku se společně s ministerstvem průmyslu snažíme přispět k zapojení maxima českých firem a výzkumných institucí do dodavatelského řetězce. Mluvíme s Tchajwanci o spolupráci v konkrétních oblastech, ať už jsou to mikroskopy, design polovodičových čipů, jednotlivé fáze výroby čipů. Identifikujeme české firmy, které by se mohly zapojit. Třeba firma SVCS Process Innovations už vyváží pece pro výrobu čipů přímo na Tchaj-wan. S nadsázkou můžu říct, že Drážďany jsou dnes pomalu lépe dostupné z Prahy než z Berlína.
Jak jsou dostupné z Brna? Je reálné, že by tam vzniklo výzkumné centrum polovodičů?
Brněnské firmy a výzkumné instituce budou významnou součástí dodavatelského řetězce. V Brně by také mělo vzniknout společné tchajwansko-české výzkumné pracoviště. Tento projekt stojí na čtyřech pilířích a jedním z nich je právě výzkumné centrum polovodičů. Ale nechtěl bych to zužovat jenom na Brno, které už dokázalo, že dokáže. Jsou tu firmy a instituce z jiných českých regionů, které se také mohou zapojit a tchajwanská investice v Drážďanech je pro ně nadějnou příležitostí. Nejde pouze o polovodičový průmysl a příbuzné obory – jenom stavba továrny je sofistikovaný projekt na několik let. Významné budou i dodávky v době jeho realizace.
Řada českých firem cítí šanci v účasti na poválečné obnově Ukrajiny. Vidíte tam potenciál i pro významnější vědeckou spolupráci?
Česko a Ukrajina v současnosti nejvíce spolupracují v obranném výzkumu, příkladem může být vývoj dronů, technika bezpilotního létání. V tomto odvětví už se společný výzkum realizuje a je tu prostor pro jeho další rozvoj. Rekonstrukce Ukrajiny nabídne další šance, české technologie se mohou uplatnit v energetice, zemědělství i dalších oborech. Dnipropetrovská oblast, kde máme zvlášť silné vazby, se tradičně zaměřuje mimo jiné na kosmický průmysl. Spolupráce v tomto odvětví by nám určitě také dávala smysl, české firmy jsou v něm velmi úspěšné.
Po ruské agresi zamířily do Česka některé ukrajinské firmy, které se zabývají informačními technologiemi. Tento obor se na Ukrajině před válkou poměrně slibně rozvíjel…
Můžeme využít nynější ukrajinské přítomnosti v Česku pro rozvoj ekonomické a vědecké spolupráce. To platí v oblasti informačních technologií i v jiných oborech.
Před vaší cestou do Švédska jste byli v kontaktu se dvěma českými vědkyněmi, které tam založily startupy a pomáhaly vám se zprostředkováním kontaktů. Ve Švýcarsku ministerstvo zahraničí nedávno podpořilo akci, na níž se sešli krajané, kteří působí ve vědě a byznysu, se zástupci českých firem a univerzit. Jaký význam pro vás má spolupráce s českými vědci v zahraničí a jejich spolkem Czexpats in Science?
Za spolupráci s Czexpats in Science jsem velmi vděčný. Od okamžiku, kdy jsme se poprvé potkali a navázali spolupráci, už se uskutečnilo několik společných akcí. Čeští vědci jsou skvělými reprezentanty naší země v zahraničí, na které musíme být pyšní. Zároveň přinášejí do Česka zkušenosti, které ve světě získali. Pomáhají kultivovat zdejší systém vědy a inovací, vnášejí do něj nové impulsy. Spolupráci s Czexpats in Science i dalšími českými vědci, kteří působí v zahraničí, považuju za zásadní.
Cítíte, že mají o spolupráci zájem?
Bezpochyby zájem mají. Pro nás je důležité se s českými vědci třeba jenom pobavit o tom, čím vším se v zahraničí zabývají, a navázat s nimi kontakt, který do budoucna může pomoci nám všem. České ambasády se mohou na vědce-krajany obrátit, když potřebují nějakou radu nebo chtějí zorganizovat akci pro podporu ekonomické a vědecké diplomacie, a stejně tak mohou tito vědci využít českého diplomatického zastoupení v dané zemi a třeba prosazovat své projekty ve spolupráci s ambasádou.
Tady už se prolínají různé rozměry vědecké diplomacie… „Diplomacii pro vědu“ doplňuje koncept „věda pro diplomacii“.
Zjednodušeně řečeno veškeré naše úsilí směřuje k tomu, abychom dokázali lépe propagovat Česko. To je možné jedině vzájemnou spoluprací a podporou.
Shrnul byste to hlavní, co se vám podařilo od doby, kdy se ministerstvo zahraničí intenzivněji věnuje vědecké diplomacii? A co vidíte jako úkol pro další období?
Mohl bych vypočítávat jednotlivé projekty, díky nimž jsme propojili české firmy nebo výzkumné instituce se zahraničními partnery a nabídli jim myšlenkovou potravu pro jejich práci. To bychom tu ale byli dlouho. Důležité je, že jsme na ministerstvu systematicky rozjeli vědeckou diplomacii a povzbudili diskuzi o tom, jak a kam by se měla ubírat spolupráce české vědy a inovací se zahraničím. Univerzity a výzkumné instituty byly v mezinárodní spolupráci aktivní už dřív, my se jim snažíme poskytnout systematickou podporu. Zároveň se nám podařilo na spoustě míst zeměkoule zviditelnit Česko jako zemi, která má zájem o inovace, což je vidět už z toho, jak se naše ambasády vědecké diplomacii věnují. Navíc ukazujeme, že Česko se může pochlubit spoustou šikovných vědců a zajímavých vynálezů. To vše se potom zpětně odráží do konkrétní spolupráce – ať už třeba v kybernetické bezpečnosti se Singapurem, v polovodičovém průmyslu s Tchaj-wanem nebo v geologickém výzkumu v Africe.
A ten úkol pro příští období?
Chceme přispívat jasným hlasem k diskuzi o prioritách českého výzkumu tím, že budeme přinášet zkušenosti z úspěšných zemí. Také se budeme snažit, abychom obohatili českou vědu o rozměr rozvojové spolupráce. Ta je podobně důležitá jako ekonomická spolupráce, i tady se uplatňuje český výzkum. A také rozvojová spolupráce vytváří dobrou pověst Česka, což zase pomáhá firmám v jejich růstu a vědcům v jejich výzkumu. Je to takový koloběh, ve kterém se můžeme podporovat navzájem.
(Autor: Jan Žižka)