Přeskočit na hlavní obsah

Krátce o mně

Narodil jsem se v srpnu 1976 v Plzni.
Vystudoval jsem politické vědy na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Od roku 2000 jsem dělal čtyři roky asistenta, pak osm let poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti Senátu Luďka Sefziga.
V roce 2004 jsem se stal projektovým manažerem CEVRO a od roku 2006 jsem vedl projektové oddělení nově založené vysoké školy CEVRO Institut. Od září 2009 do srpna 2019 jsem byl ředitelem CEVRO. Od roku 2011 jsem devět let učil na zmíněné vysoké škole.
Od roku 2007 jsem byl dvanáct let členem řídícího výboru European Network of Political Foundations (ENoP) v Bruselu, která sdružuje přes čtyřicet vzdělávacích organizací z celé Evropy.
Od srpna 2019 do prosince 2021 jsem byl programovým manažerem Občanské demokratické strany (ODS) a koordinoval jsem práci programových týmů připravujících agendu ODS. Zároveň jsem byl tajemníkem týmu pro zahraničí a bezpečnost.
Od prosince 2021 do prosince 2025 jsem byl 1. náměstkem ministra zahraničních věcí. Do mé agendy patřila vědecká a ekonomická diplomacie, rozvojová spolupráce, podpora lidských práv a vztahy s mimoevropskými zeměmi.
Mám za sebou organizaci nespočet projektů politického vzdělávání a podpory demokracie. Vím, jak politika vypadá v různých koutech světa. Přednášel jsem v mnoha zemích na téma lidských práv, politického vzdělávání, budování politických stran a systémů. Jsem autorem projektu a koeditorem publikace The Memory of Nations - Democratic Transition Guide, jedné z největších srovnávacích studií přechodů k demokracii v 13 zemích světa.
S manželkou Ivetou máme dvě děti, staršího syna Jirku a mladší dceru Beatku. Žijeme spolu v Říčanech, kde jsem byl od října 2018 do června 2026 zastupitelem města.

Více najdete na LinkedIn.

Nejčtenější příspěvky

Premiérova cesta do Indie podtrhla úspěchy české vědy a odstartovala strategickou spolupráci

Skoro šest tisíc kilometrů od Prahy, v indickém Džajpuru, vznikla dvě vědecká centra, která nesou jména dvou českých profesorů. Již rok se staví pracoviště pro moderní využívání robotiky a kybernetiky, které nese název Marik Institute of Artificial Intelligence, Robotics and Cybernetics . To druhé se začalo stavět teď v lednu a jmenuje se Petr Fiala Global Institute of Health Research Innovation . Obě jsou konkrétním příkladem nového strategického partnerství Česka s Indií v oblasti inovací. Premiér Fiala odletěl hned zkraje ledna do Indie na cestu, která by se dala označit ryzí misí vědecké diplomacie. Jeho delegace během dvou dnů zvládla projet dva indické státy. První zastávkou cesty byl stát Gudžarát, kde se již dvacet let koná konference Vibrant Gujarat Global Summit, který je pečlivě pěstovanou akcí indického premiéra Naréndry Módího. Premiér Fiala vystoupil vedle prezidenta Spojených Arabských Emirátů bin Zayeda, prezidenta Mozambiku Nyusiho či například pana Suzukiho, prezident...
Čtěte dál »

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, j...
Čtěte dál »

Speach at the Foreign Affairs Council Development in May 2024

 Dear colleagues,  today I would like to address another important matter. When reflecting our cooperation with Africa, Caribbean, Pacific very often, and again I saw it two weeks ago in Kenya, I am confronted with the following:  Our development money do not end up building capacity of the recipient countries. Very often, our development money buy goods and services from non-democratic countries.  If we really want to help, we shall adjust our rules and processes so that our development means are used to buy from local capacities and local actors. Only then, they will be contributing to development of the recipient country. Then if this is not feasible, we shall enhance the local capacities through services and products from the EU countries. After all, it is the EU companies who pay taxes that can be used for our development cooperation. If still not feasible, we might support deliverers from third countries, excluding those from non-democratic countries and our sy...
Čtěte dál »