Přeskočit na hlavní obsah

Nebuďte naivní: i u televize se dá jazyk procvičit

V dnešní Mladé Frontě Dnes uveřejnil redaktor Milan Vodička komentář s názvem Nebuďte naivní: u televize se anglicky naučí jen Tarzan. S tím naprosto nesouhlasím a dokonce mě to donutilo mu napsat krátkou odpověď:

Vážený pane Vodičko,

přečetl jsem si Váš dnešní komentář k jazykům a televizi. Musím říct, že jsem Vaše kategorické odsouzení nepochopil, snad jen na známé "bez práce nejsou koláče". Jistě máte pravdu v tom, že pasivně se jazyk nenaučíme.

Ale zkuste se prosím zamyslet nad následujícím. Za prvé, ne každý má příležitost se denně setkávat s anglickými mluvčími. Kde jinde si trénovat jazyk, který se učím v kurzu, než u filmů, které na mě anglicky mluví. Já osobně vděčím zlepšení mých jazykových znalostí sledování filmů v originále. Mám tak možnost si jazyk naposlouchat a nespoléhat se jen na naučené školní fráze. A kde jinde může běžný Čech pochopit, že cizí jazyk je řeč, než když to denně uvidí v televizi. Je to pro většinu běžnější možnost, než pravidelná cesta do zahraničí nebo rada turistům na ulici.

A za druhé. Narodil jsem se v druhé polovině sedmdesátých let. Za mého dětství bylo v televizi slovenštiny celkem hodně, považovali jsme jí za přirozenou. Můj bratr se narodil v druhé polovině osmdesátých let a ještě donedávna měl s porozuměním Slovákům velký problém. Jeho dětství již bylo poznamenáno útlumem slovenštiny v médiích. Až komercializace česko-slovenských pořadů znamenala zlepšení v jeho jazykového citu. Není ta souvislost až moc nápadná?

Vážený pane redaktore, snad vezmete tyto dva mé příklady jako argumenty do diskuse a třeba rozmělní Vaše kategorické ne. Česká dabingová škola je skvělá, o tom žádná. Ale právě její úspěchy já považuji za jeden z důvodů, proč tak málo umíme používat cizí jazyky. Jistě, mluvit nás televize naučí minimálně, od toho je třeba praxe. Ale rozhodně nám dá cit pro cizí řeč a naučí nás slova ve větách slyšet.

S přáním hezkého dne.

Jiří Kozák

Nejčtenější příspěvky

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, j...

Mezi dvěma extrémy

V minulém týdnu rozvířila sociální sítě kampaň ODS do Evropského parlamentu „mezi dvěma extrémy“. Objevila se řada vysvětlujících pohledů i účelových interpretací této kampaně.   Ta intenzita je pochopitelná. Některým jde v nadcházejících volbách o přežití, jiným o to, aby ve volbách neuspěly populistické a nedemokratické strany.* A protože mně jde o to druhé, tak se k debatě přidám se svým pohledem. Jeden extrém je jasný – je to protiunijní, a troufám si říci i protievropská, politika stran jako jsou SPD nebo KSČM. Pod rouškou nacionalismu napomáhají destabilizaci tradičního euroatlantického uspořádání. OK, politika v Evropě i v Americe vykazuje mnohé nemoci, ale pořád je to to nejlepší, co máme. A spíše než nadávat, bychom měli pomáhat hledat řešení. A rozhodně bojovat proti extrémismu výše zmíněných stran. Já do této skupiny řadím i ANO. Ne snad proto, že by chtělo vystupovat z EU. Nebo možná chce. Nebo ne. Nevím, zeptejte se Babiše, jak se dneska ...

Premiérova cesta do Indie podtrhla úspěchy české vědy a odstartovala strategickou spolupráci

Skoro šest tisíc kilometrů od Prahy, v indickém Džajpuru, vznikla dvě vědecká centra, která nesou jména dvou českých profesorů. Již rok se staví pracoviště pro moderní využívání robotiky a kybernetiky, které nese název Marik Institute of Artificial Intelligence, Robotics and Cybernetics . To druhé se začalo stavět teď v lednu a jmenuje se Petr Fiala Global Institute of Health Research Innovation . Obě jsou konkrétním příkladem nového strategického partnerství Česka s Indií v oblasti inovací. Premiér Fiala odletěl hned zkraje ledna do Indie na cestu, která by se dala označit ryzí misí vědecké diplomacie. Jeho delegace během dvou dnů zvládla projet dva indické státy. První zastávkou cesty byl stát Gudžarát, kde se již dvacet let koná konference Vibrant Gujarat Global Summit, který je pečlivě pěstovanou akcí indického premiéra Naréndry Módího. Premiér Fiala vystoupil vedle prezidenta Spojených Arabských Emirátů bin Zayeda, prezidenta Mozambiku Nyusiho či například pana Suzukiho, prezident...