V Bruselu na letišti stojí uprostřed odletové haly sporťák. 300 km/h, Zero Fuel, to hlásá cedule nad ním. A u toho vlajka Evropské unie.
Auto vypadá pěkně. Namáknuté, velká kola, hladké křivky. Ale proč má na předním blatníku logo EU? Proč ve stejné hale stojí vedle sebe komerční prezentace Audi, Mercedesu a ... EU?
Mnozí si auto fotí. Co se jim asi honí hlavou? Vsadím se, že spousta si jich loga EU ani nevšimne. Někteří ho zaregistrují a třeba si řeknou, že se EU snaží o ochranu prostředí. Možná někoho napadne, že by chtěl auto domů, když už na něj přispěl ze svých daní. Ale většinou to všichni jen přejdou a pustí z hlavy. Málokoho asi napadne, jestli už EU nezašla až moc daleko.
Vím, je to jen symbol. Ale opravdu chceme, aby úředníci bruselské mašinerie s multimiliardovým rozpočtem stavěli prototypy supersportů? Neměly by do inovace technologií investovat soukromé evropské společnosti? Když by o stavbě sporťáku nerozhodoval úředník, mohly by se ušetřené peníze z daní nechat v pokladnách firem. A na inovace by tak zbylo víc.
Je zvláštní, jak jsme se zvykli prožívat domácí politiku, ale dění v Bruselu nás netrápí. Chceme odvolávat vlády, zavírat strany nebo přímo volit prezidenta. Ale už nás netrápí politický paradox EU. Neexistuje evropská politická soutěž, ve které bychom si mohli vybírat a tedy i trestat jednotlivé strany. Naprosto se smazal rozdíl mezi ochranářskou levicovostí a individualistickou pravicovostí. Socialismus i kapitalismus v politice žijí ve vzájemné spolupráci. Tedy alespoň co se politických dohod týká.
Byrokrati v EU čas od času přijdou s nějakým úžasným a pokrokovým nápadem. My se nad jejich blbostí zasmějeme, ale toť vše. Dobře, třeba si nakoupíme obyčejné žárovky do zásoby, ale jinak to přejdeme.
Většina návrhů z EU dusí ekonomiku.
Nebo další paradox. Koho by napadlo, že nás občany bývalé československé federace bude někdo z Belgie trvale bojující s problémem nestability vlastní federace přesvědčovat, že je potřeba federalizovat Evropu?
Začněme tedy s unifikací tím, že zrušíme sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. To by bylo povyku na francouzské scéně, kdyby k tomu došlo. Ale proč? Vždyť patříme do jednoho celku EU. Zrušme německé ministerstvo zahraničí. Zahraniční politika je přece ve federaci doménou federálních orgánů. Otevřeme volný pohyb osob a služeb po celé Unii bez omezení. Vždyť to je přece ve federaci běžné, ne?
Zvykli jsme si zprávy v EU brát jako nutné zlo. Ale když už nás trápí politická situace doma a její dopad na naše životy, zkusme aspoň občas ohodnotit i to, co přichází z Unie. Protože pokud by se jednou naplnil jejich záměr, domácí politika bude stejně zbytečná.
Auto vypadá pěkně. Namáknuté, velká kola, hladké křivky. Ale proč má na předním blatníku logo EU? Proč ve stejné hale stojí vedle sebe komerční prezentace Audi, Mercedesu a ... EU?
Mnozí si auto fotí. Co se jim asi honí hlavou? Vsadím se, že spousta si jich loga EU ani nevšimne. Někteří ho zaregistrují a třeba si řeknou, že se EU snaží o ochranu prostředí. Možná někoho napadne, že by chtěl auto domů, když už na něj přispěl ze svých daní. Ale většinou to všichni jen přejdou a pustí z hlavy. Málokoho asi napadne, jestli už EU nezašla až moc daleko.
Vím, je to jen symbol. Ale opravdu chceme, aby úředníci bruselské mašinerie s multimiliardovým rozpočtem stavěli prototypy supersportů? Neměly by do inovace technologií investovat soukromé evropské společnosti? Když by o stavbě sporťáku nerozhodoval úředník, mohly by se ušetřené peníze z daní nechat v pokladnách firem. A na inovace by tak zbylo víc.
Je zvláštní, jak jsme se zvykli prožívat domácí politiku, ale dění v Bruselu nás netrápí. Chceme odvolávat vlády, zavírat strany nebo přímo volit prezidenta. Ale už nás netrápí politický paradox EU. Neexistuje evropská politická soutěž, ve které bychom si mohli vybírat a tedy i trestat jednotlivé strany. Naprosto se smazal rozdíl mezi ochranářskou levicovostí a individualistickou pravicovostí. Socialismus i kapitalismus v politice žijí ve vzájemné spolupráci. Tedy alespoň co se politických dohod týká.
Byrokrati v EU čas od času přijdou s nějakým úžasným a pokrokovým nápadem. My se nad jejich blbostí zasmějeme, ale toť vše. Dobře, třeba si nakoupíme obyčejné žárovky do zásoby, ale jinak to přejdeme.
Většina návrhů z EU dusí ekonomiku.
Nebo další paradox. Koho by napadlo, že nás občany bývalé československé federace bude někdo z Belgie trvale bojující s problémem nestability vlastní federace přesvědčovat, že je potřeba federalizovat Evropu?
Začněme tedy s unifikací tím, že zrušíme sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. To by bylo povyku na francouzské scéně, kdyby k tomu došlo. Ale proč? Vždyť patříme do jednoho celku EU. Zrušme německé ministerstvo zahraničí. Zahraniční politika je přece ve federaci doménou federálních orgánů. Otevřeme volný pohyb osob a služeb po celé Unii bez omezení. Vždyť to je přece ve federaci běžné, ne?
Zvykli jsme si zprávy v EU brát jako nutné zlo. Ale když už nás trápí politická situace doma a její dopad na naše životy, zkusme aspoň občas ohodnotit i to, co přichází z Unie. Protože pokud by se jednou naplnil jejich záměr, domácí politika bude stejně zbytečná.
