Ještě jsme seděli v Istanbulu v letadle a kousek od nás záchranáři bojovali o život zraněných a odnášeli mrtvé po teroristickém útoku a Pavel Telička už měl na twitterovském účtu napsáno "Ju suis Istanbul!" Dnes ráno si tam přidal "Nous sommes tous francais!".
Chápu, že pro něj musí být velká námaha být každých čtrnáct dní něčím/někým jiným. Ale to prostě nestačí. On je typickým příkladem toho, jak současní politici řeší válku s terorem. Silná emotivní prohlášení z tepla svého domova těsně po útoku, ale jakýkoliv skutek utek.
Útočník v Nice měl francouzský pas. Další důkaz, že nemáme primárně bojovat s imigrací, ale s terorismem Islámského státu. Svět má dostatečné zbrojní vybavení, aby se s IS vyrovnal rychle. A měl by tomu podřídit vše, i za cenu zpomalení ekonomického vývoje nebo vysokých výdajů. Jenže politici maj fůru keců, ale nulovou odvahu. Jenže tady delší dobu jde o životy nás všech a o naší svobodu. Zodpovědní, probuďte se už konečně!