Je to pár týdnů,
co jsem na jedné diskusi opět zaslechl myšlenku, že musíme bojovat za Evropskou
unii, protože zajistila mír pro náš kontinent. Není to myšlenka nová, je stará
jako poválečná integrace sama. A to doslova, protože na začátku opravdu byla
idea, že spojené evropské státy mezi sebou válku nepovedou. I Winston Churchill
se v roce 1946 vyslovil pro vznik Spojených států evropských.
Integrace opravdu
mír na kontinent přinesla. Ale co dnes, v druhé dekádě 21. století? Mír je
dle mého hlavně pocit bezpečí. Pocit, že nikdo neusiluje o můj život. Ale
zeptejte se dnes Evropanů, zda se cítí v bezpečí. Vsadím se, že necítí. Ani
já ne. Evropa, natož EU, už tedy negarantuje bezpečí (tedy mír) pro své
obyvatele.
Možná neválčí
evropské státy mezi sebou. Ale lidé stejně umírají. V Evropě vládne
generace slabých politiků. Appeasement s každým a za každou cenu je pro ně
pohodlný, protože odvahu nemají. Merkelová, Juncker, Tusk, Schulz, Holland, ti
všichni se narodili v polovině šedesátých let. Vyrůstali v době
Flower Power a zřejmě jim tento zážitek z dětství zůstal pod kůží. A
zároveň už tedy ani nechápou opravdovou touhu po bezpečí, kterou měli na mysli
zakladatelé evropské integrace, kteří prožili hrůzy 2. světové války.
Evropa potřebuje
znovu nabýt sebevědomí. Pouze tak bude schopna nastavit pravidla, která bezpečí
přinesou. A také je tvrdě vyžadovat. Svoboda je o respektu. Pokud někdo nechce
respektovat pravidla, svobodu si nezaslouží. Společnost ho nemusí a ani nesmí
tolerovat ve svých řadách.
Takže všem
politikům, kteří EU obhajují slovy míru na kontinentu: Jste mimo. Používejte
tento argument v minulém čase a všimněte si, že dnes je Evropa ohrožená. Evropu
musíme integrovat, ale sentiment nás dopředu neposune a už vůbec neochrání.
Tento článek byl napsán pro Echo24.cz.
Tento článek byl napsán pro Echo24.cz.