Participativní
rozpočtování má téměř třicetiletou tradici. Za tu dobu pomohlo občanům po celém
světě vylepšit život v jejich městě či městské části.
V minulém roce
přišla společnost Demokracie 21 s vedením města Říčany s novým projektem, který
je částečně postaven na principech participativního rozpočtování (PRo). Občané
Říčan měli možnost navrhovat projekty, kterými by zlepšili život nás všech ve městě žijících. Město
ze svého rozpočtu vyčlenilo pět milionů korun, které mají jít na realizaci
projektů občanů.
Nápad zapojení občanů do
utváření města je chvályhodný. Osobně považuji částku pěti milion pro první –
testovací – ročník za zbytečně vysokou. Ale jsem rád, že občané mají možnost
přicházet se zajímavými projekty, které mohou náš život zpříjemnit a obohatit.
Přesto formu, kterou zvolilo vedení města, považuji za nevhodnou.
1.
Hlavní přínos participativního
rozpočtování je v zapojení širokého spektra obyvatel, které na veřejných setkáních diskutuje
potřebnost jednotlivých návrhů. Říčany uvádí, že setkání u nás se účastnilo padesát obyvatel. To je 0,33 procenta.
Město se mělo snažit lidem důkladněji vysvětlit, že hlavní přínos je hlavně
ve velké aktivní účasti obyvatel. K nízké účasti obyvatel možná
přispěla i forma, jakou byla setkání vedena. Namísto moderované živé diskuse
účastníků setkání to bylo jen strohé představení projektů občany
s komentářem zástupců města. Ve městech, kde jsou projekty PRo úspěšné (a
to včetně tolikrát citovaného New Yorku) probíhají setkání úplně jinak a
diskuse o projektech pomáhá výběru těch nejlepších. Vedení města mělo být
daleko aktivnější v přípravě a moderování diskuse.
2.
Město kompletně nechalo projekty na lidech. Tradičně má PRo tuto formu:
Občané přijdou s nápadem, ten je diskutován na širším fóru a pak zástupci
města rozpracují projekty, o kterých se hlasuje. V případě Říčan byl
postup jiný: Město nechalo občany, aby
připravili projekty a pak jim na setkání řeklo, jestli mají šanci projít, nebo
jsou zbytečné. Dobrý nápad tak lehce zapadl, protože občan není úspěšným
‚projektovým manažerem‘.
3.
Skoro třetina předložených projektů je na opravu chodníků a silnic. Občané
přirozeně chtějí, aby chodníky a silnice u nich byly opravené. To je naprosto pochopitelné.
Ale je špatné, když kvůli tomu musí sami
připravovat projekty a obhajovat opravu chodníku před zástupci města. O
infrastrukturu by se mělo město starat automaticky a finance v PRo by měly
být vyhrazeny pro inovativní a zajímavé nadstavbové projekty.
4.
Minimálně ironické je, že jeden
z navržených projektů je na investici, která se stala nesplněným slibem
z předvolební kampaně Klidného města. KM slibovalo, že v roce
2016 bude v Říčanech skatepark. Jednobarevná vláda KM slib nesplnila a
občané si museli projekt sami navrhnout v PRo.
5.
PRo se v podání města stalo jen dalším pokusem zachránit krachující
projekt Řídím Říčany. Hlasování o vítězných projektech nebude otevřeno všem
občanům Říčan, ale jen těm, kteří se rozhodnou odevzdat svá osobní data
soukromé společnosti Karla Janečka a zapojit se do jeho iniciativy
Demokracie21. Nechcete mu svá osobní
data poskytnout nebo nemáte v projekt D21 důvěru? Pak se Vás rozhodování o
penězích města vůbec netýká.
Participativní
rozpočtování je zajímavý způsob, jak více vtáhnout občany do rozhodování o
podobě jejich města. A určitě má svůj smysl i v Říčanech. Nezbývá si tedy
než přát, že se vedení města poučí z chyb prvního ročníku, upraví celý
proces, opustí vazbu na soukromou aktivitu D21 a zprostředkuje opravdu všem
občanům města možnost zapojit se do rozhodování o budoucích investicích.