Přeskočit na hlavní obsah

Promarněná šance participativního rozpočtování

Participativní rozpočtování má téměř třicetiletou tradici. Za tu dobu pomohlo občanům po celém světě vylepšit život v jejich městě či městské části.

V minulém roce přišla společnost Demokracie 21 s vedením města Říčany s novým projektem, který je částečně postaven na principech participativního rozpočtování (PRo). Občané Říčan měli možnost navrhovat projekty, kterými by zlepšili život nás všech ve městě žijících. Město ze svého rozpočtu vyčlenilo pět milionů korun, které mají jít na realizaci projektů občanů.

Nápad zapojení občanů do utváření města je chvályhodný. Osobně považuji částku pěti milion pro první – testovací – ročník za zbytečně vysokou. Ale jsem rád, že občané mají možnost přicházet se zajímavými projekty, které mohou náš život zpříjemnit a obohatit. Přesto formu, kterou zvolilo vedení města, považuji za nevhodnou.

      1.       Hlavní přínos participativního rozpočtování je v zapojení širokého spektra obyvatel, které na veřejných setkáních diskutuje potřebnost jednotlivých návrhů. Říčany uvádí, že setkání u nás se účastnilo padesát obyvatel. To je 0,33 procenta. Město se mělo snažit lidem důkladněji vysvětlit, že hlavní přínos je hlavně ve velké aktivní účasti obyvatel. K nízké účasti obyvatel možná přispěla i forma, jakou byla setkání vedena. Namísto moderované živé diskuse účastníků setkání to bylo jen strohé představení projektů občany s komentářem zástupců města. Ve městech, kde jsou projekty PRo úspěšné (a to včetně tolikrát citovaného New Yorku) probíhají setkání úplně jinak a diskuse o projektech pomáhá výběru těch nejlepších. Vedení města mělo být daleko aktivnější v přípravě a moderování diskuse.

      2.       Město kompletně nechalo projekty na lidech. Tradičně má PRo tuto formu: Občané přijdou s nápadem, ten je diskutován na širším fóru a pak zástupci města rozpracují projekty, o kterých se hlasuje. V případě Říčan byl postup jiný: Město nechalo občany, aby připravili projekty a pak jim na setkání řeklo, jestli mají šanci projít, nebo jsou zbytečné. Dobrý nápad tak lehce zapadl, protože občan není úspěšným ‚projektovým manažerem‘.

      3.       Skoro třetina předložených projektů je na opravu chodníků a silnic. Občané přirozeně chtějí, aby chodníky a silnice u nich byly opravené. To je naprosto pochopitelné. Ale je špatné, když kvůli tomu musí sami připravovat projekty a obhajovat opravu chodníku před zástupci města. O infrastrukturu by se mělo město starat automaticky a finance v PRo by měly být vyhrazeny pro inovativní a zajímavé nadstavbové projekty.

      4.       Minimálně ironické je, že jeden z navržených projektů je na investici, která se stala nesplněným slibem z předvolební kampaně Klidného města. KM slibovalo, že v roce 2016 bude v Říčanech skatepark. Jednobarevná vláda KM slib nesplnila a občané si museli projekt sami navrhnout v PRo.

      5.       PRo se v podání města stalo jen dalším pokusem zachránit krachující projekt Řídím Říčany. Hlasování o vítězných projektech nebude otevřeno všem občanům Říčan, ale jen těm, kteří se rozhodnou odevzdat svá osobní data soukromé společnosti Karla Janečka a zapojit se do jeho iniciativy Demokracie21. Nechcete mu svá osobní data poskytnout nebo nemáte v projekt D21 důvěru? Pak se Vás rozhodování o penězích města vůbec netýká.

      Participativní rozpočtování je zajímavý způsob, jak více vtáhnout občany do rozhodování o podobě jejich města. A určitě má svůj smysl i v Říčanech. Nezbývá si tedy než přát, že se vedení města poučí z chyb prvního ročníku, upraví celý proces, opustí vazbu na soukromou aktivitu D21 a zprostředkuje opravdu všem občanům města možnost zapojit se do rozhodování o budoucích investicích.

Nejčtenější příspěvky

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, j...

Mezi dvěma extrémy

V minulém týdnu rozvířila sociální sítě kampaň ODS do Evropského parlamentu „mezi dvěma extrémy“. Objevila se řada vysvětlujících pohledů i účelových interpretací této kampaně.   Ta intenzita je pochopitelná. Některým jde v nadcházejících volbách o přežití, jiným o to, aby ve volbách neuspěly populistické a nedemokratické strany.* A protože mně jde o to druhé, tak se k debatě přidám se svým pohledem. Jeden extrém je jasný – je to protiunijní, a troufám si říci i protievropská, politika stran jako jsou SPD nebo KSČM. Pod rouškou nacionalismu napomáhají destabilizaci tradičního euroatlantického uspořádání. OK, politika v Evropě i v Americe vykazuje mnohé nemoci, ale pořád je to to nejlepší, co máme. A spíše než nadávat, bychom měli pomáhat hledat řešení. A rozhodně bojovat proti extrémismu výše zmíněných stran. Já do této skupiny řadím i ANO. Ne snad proto, že by chtělo vystupovat z EU. Nebo možná chce. Nebo ne. Nevím, zeptejte se Babiše, jak se dneska ...

Premiérova cesta do Indie podtrhla úspěchy české vědy a odstartovala strategickou spolupráci

Skoro šest tisíc kilometrů od Prahy, v indickém Džajpuru, vznikla dvě vědecká centra, která nesou jména dvou českých profesorů. Již rok se staví pracoviště pro moderní využívání robotiky a kybernetiky, které nese název Marik Institute of Artificial Intelligence, Robotics and Cybernetics . To druhé se začalo stavět teď v lednu a jmenuje se Petr Fiala Global Institute of Health Research Innovation . Obě jsou konkrétním příkladem nového strategického partnerství Česka s Indií v oblasti inovací. Premiér Fiala odletěl hned zkraje ledna do Indie na cestu, která by se dala označit ryzí misí vědecké diplomacie. Jeho delegace během dvou dnů zvládla projet dva indické státy. První zastávkou cesty byl stát Gudžarát, kde se již dvacet let koná konference Vibrant Gujarat Global Summit, který je pečlivě pěstovanou akcí indického premiéra Naréndry Módího. Premiér Fiala vystoupil vedle prezidenta Spojených Arabských Emirátů bin Zayeda, prezidenta Mozambiku Nyusiho či například pana Suzukiho, prezident...