V červenci Česko na dobu šesti měsíců převzalo předsednictví v Radě Evropské unie. Naše historicky druhé předsednictví je významně ovlivněno aktuálním děním, zejména ruskou agresí na Ukrajině se všemi globálními dopady.
I v tomto kontextu
vláda pro naše předsednictví zvolila motto odkazující na Václava Havla: „Evropa
jako úkol“ se třemi hlavními cíli nebo vizemi: „reflektovat, renovovat,
posilovat“.
Výběr sloves byl záměrný, neboť bylo jasné, že během šesti měsíců nemůžeme dosáhnout úplné transformace. Můžeme ale podnítit, inspirovat a nasměrovat jak evropské instituce, tak další partnery z veřejného, soukromého, akademického i neziskového sektoru.
České předsednictví si stanovilo pět základních priorit – energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a kybernetická bezpečnost, strategická odolnost evropské ekonomiky, odolnost demokratických institucí a lidská práva a také velmi důležitá podpora a obnova Ukrajiny.
Rád bych ale zmínil i
další priority, které specificky zdůrazňujeme v tzv. klimatické diplomacii
a v rozvojové a humanitární oblasti.
Těmi jsou prevence a
odolnost.
Ty zcela bezprostředně souvisí s udržitelností, která je hlavním důvodem našeho dnešního setkání. V rámci prevence a odolnosti se zaměřujeme především na snižování rizik katastrof a strukturální zranitelnosti a na hledání udržitelného řešení potravinové krize. Připravujeme mechanismy sloužící k adaptaci a zvyšování odolnosti na nově vznikající podmínky a nové výzvy.
Z pozice předsednické země promítáme na úrovni Evropské unie téma prevence a odolnosti do unijních nástrojů. V rychlosti jmenuji např. Iniciativy Team Europe, vlajkové projekty spadající pod Global Gateway, nebo Globální Evropa. I přes mnoho změn, které EU ve vztahu ke klimatu přijala v rámci svých politik, je zásadní, aby se do tohoto snažení zapojili i další, větší kontributoři ke krizi, než je Evropa.
Klíčem ke zvládnutí
probíhajících i budoucích klimatických změn jsou výzkum a inovace. Jimi
vygenerované nové technologie a postupy je nutné kombinovat s konkrétními
možnostmi a vhodným institucionálním a legislativním rámcem. Označení obdobně
zaměřených programů jako „smart“ není tedy nahodilé - Smart Cities, Smart
Agriculture, Smart Water Management. Na podporu chytrých řešení má Česko mimo
jiné společný fond s Rozvojovým programem OSN (UNDP).
Chtěl bych například vyzvednout český humanitární program v Kambodži pro včasné varování před povodněmi jako důkaz, že Česko umí a může světu nabídnout významné vědecké studie a inovativní technologie využitelné právě ke zmírnění dopadů klimatických změn na svět. Upevňování a podpora vztahů mezi všemi aktéry na všech úrovních jsou klíčem pro očekávaný výsledek.
Za posledních 5 let v Česku zaznamenáváme stále vyšší vnímavost firem k udržitelnému chování. Mnoho z nich v udržitelnosti vidí obchodní příležitost nebo způsob, jak zvýšit svou konkurenceschopnost. Pojem ESG již není pro mnoho firem pouze vysněným cílem, nýbrž každodenní realitou. Nedávný průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR ukázal, že 87 % podniků se aktivně věnuje tématu udržitelnosti. 60 % dotázaných pak udržitelnost vnímá jako velmi důležitou pro konkurenceschopnost firmy. Pro ČR je zásadní uplatnění produkce na vnitřním trhu EU, kam směřuje více než 80 % českého exportu. Právě vyspělý společný trh EU žádá po české podnikatelské společnosti komplexní přístup k problematice ESG. Na tyto proměny reaguje i naše vědecko-ekonomická diplomacie v podobě podpory českých firem s řešeními pro udržitelný ekonomický rozvoj. Větší zapojení soukromého sektoru předjímá také Agenda 2030.
Změny klimatu vidíme ve stále častějších projevech extrémního počasí. Tam, kde máme vliv, se musíme zasadit o hledání co nejúčinnějších řešení. Je to náš úkol směrem k budoucím generacím.
Dámy a pánové, dovolte mi popřát Business Leaders Foru všechno nejlepší k narozeninám a Vám všem podnětnou diskusi.