Přeskočit na hlavní obsah

120 let Židovského národního fondu

 Vážené dámy, vážení pánové, 

dovolte mi, abych vás přivítal jménem Ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci při příležitosti dodatečných oslav 120. výročí založení Židovského národního fondu. V židovství je číslo 120 číslem symbolickým. 

Když má někdo narozeniny, tak se mu přeje "Až do sto dvaceti let!". Jedná se o číslo plnosti. Když se podíváme na historii Židovského národního fondu, můžeme i zde vidět plnost jeho činnosti. Díky této neziskové organizaci bylo v Izraeli doposud vysazeno více než 240 milionů stromů. V tomto čísle jsou zahrnuty i tisíce stromů zasazených lidmi z naší vlasti, a to jak v dávné, tak nedávné minulosti. Díky české pobočce Židovského národního fondu se každoročně navazuje na dobré tradice z dob výsadby Masarykova lesa na počest našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Díky mnohým politikům, diplomatům i jednotlivcům (jako jste Vy zde dnes) se i tímto způsobem buduje výjimečné a svým způsobem "Záhadné pouto" mezi českým a židovským národem, mezi Českou republikou a Státem Izrael. Česká diplomacie Izrael vždy podporovala. Stalo se to jedním ze specifik české zahraniční politiky  na mezinárodní scéně. V tomto trendu pokračujeme i nadále, a to nejen na poli diplomacie, ale i na poli boje proti antisemitismu či připomínky holocaustu. 

O tom svědčí i uspořádání mezinárodní konference k Terezínské deklaraci za účasti zástupců z 38 signatářských zemí na sklonku minulého roku. Dokládá to i připravovaná Česká národní strategie boje proti antisemitismu, jejímiž iniciátory jsou Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra.

V židovství neexistuje ustálená formulace či požehnání k výročí založení nějaké instituce. Dovolte mi však, abych Židovskému národnímu fondu popřál minimálně ještě jednou dalších 120 let úspěšné činnosti.

Stromy představují v mnohých kulturách život. O těch vysazovaných v Izraeli přímo v Judské či Negevské poušti to platí dvojnásob. 

Děkuji Vám, že svým příspěvkem podporujete sázení stromů a tím rozšiřování života. Děkuji Vám, že pomáháte k budování onoho zvláštního a výjimečného pouta mezi českým a židovským národem. 


Projev byl přednesen dne 6. 2. 2023 při příležitosti oslav 120 let od založení Židovského národního fondu.


Nejčtenější příspěvky

O Senátu

Senát je třeba zrušit, není myšlenka úplně nová. Mnohokrát jsme slýchali o jeho zbytečnosti a vyhozených penězích. Nový rozměr anti-senátnímu tažení dal nárůst autoritářských choutek představitelů nesystémových stran v čele s ANO, KSČM a SPD. Tyto strany v Senátu vidí svého nepřítele, protože se jim nedaří jej ovládnout. Populismus stačí na poměrný systém, který máme například v Poslanecké sněmovně. Ale ve dvoukolové většinové senátní volbě se proti populistům zpravidla postaví rozumnější většina. A tak je logika jasná: nejde-li to podrobit, je třeba to zrušit. Obrana demokracie Za posledních deset let jsem z pozice ředitele CEVRO uspořádal projekty podpory demokracie pro demokratické lídry z víc jak padesátky zemí světa. Jenže zatímco jsem venku přednášel o svobodě a demokracii, začala se ta rozpadat u nás v Čechách. A tak chci vstoupit do politiky aktivně, abych mohl naší svobodu podpořit přímo. Dění posledních měsíců jasně ukazuje, jak je Senát potřebný. Je tím posledním orgá

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, jeho největší inovací je negativní hlasování – svět je stavěn do černo

Mezi dvěma extrémy

V minulém týdnu rozvířila sociální sítě kampaň ODS do Evropského parlamentu „mezi dvěma extrémy“. Objevila se řada vysvětlujících pohledů i účelových interpretací této kampaně.   Ta intenzita je pochopitelná. Některým jde v nadcházejících volbách o přežití, jiným o to, aby ve volbách neuspěly populistické a nedemokratické strany.* A protože mně jde o to druhé, tak se k debatě přidám se svým pohledem. Jeden extrém je jasný – je to protiunijní, a troufám si říci i protievropská, politika stran jako jsou SPD nebo KSČM. Pod rouškou nacionalismu napomáhají destabilizaci tradičního euroatlantického uspořádání. OK, politika v Evropě i v Americe vykazuje mnohé nemoci, ale pořád je to to nejlepší, co máme. A spíše než nadávat, bychom měli pomáhat hledat řešení. A rozhodně bojovat proti extrémismu výše zmíněných stran. Já do této skupiny řadím i ANO. Ne snad proto, že by chtělo vystupovat z EU. Nebo možná chce. Nebo ne. Nevím, zeptejte se Babiše, jak se dneska vyspal. Ale určitě ANO do tét