Přeskočit na hlavní obsah

Vědecká diplomacie míří k podpoře růstu ekonomiky

Propojení výzkumu, vývoje a inovací s ekonomickou diplomacií se na mezinárodním poli stává stále diskutovanějším tématem. Česká vláda se ve svém programovém prohlášení jednoznačně hlásí k podpoře vědy a výzkumu, které jsou významnou příležitostí pro posílení české ekonomiky v mezinárodní konkurenci. Z tohoto důvodu dochází k užší spolupráci a podpoře vědeckých a výzkumných center ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR a dalších institucí. I proto přicházíme s konkrétními nástroji ekonomické diplomacie, které pomáhají rozvíjet české vědecko-ekonomické vztahy.

Česko se podle Mezinárodního měnového fondu řadí mezi 35 nejvyspělejších ekonomik světa, a to nejen zásluhou českých firem, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, ale také díky následování aktuálních světových trendů, mezi něž bezesporu patří i oblast výzkumu, vývoje a inovací. V té má naše země mnoho co nabídnout. Můžeme se pyšnit významnými objevy českých vědců v různých oblastech - od vynálezu kontaktních čoček a antivirotik, až po vytvoření prvních nanovláken, která jsou využívána po celém světě. 

Výzkum, vývoj a inovace patří mezi prioritní oblasti současné vlády. Stejně tak spadají do priorit ministerstva zahraničí. Dle slov ministra Jana Lipavského se však nejedná pouze o aktivity na akademické půdě, ale také o nástroj cílící k podpoře ekonomického růstu. Česko totiž potřebuje více inovativních výrobců produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou, a právě v tomto vstupuje věda a výzkum do priorit ekonomické diplomacie.

První vlaštovkou sílící podpory vědecké diplomacie v loňském roce bylo uspořádání kulatého stolu, který se stal pomyslným odrazovým můstkem pro intenzivnější spolupráci mezi českou diplomacií, vládními rezorty, vědeckými institucemi a firmami z této oblasti. Společně s kolegy na ministerstvu zahraničí jsme zde představili hlavní východiska pro českou zahraniční politiku s výzkumem, vývojem a inovacemi v jejím srdci. Vedle inovativních a udržitelných řešení českých firem pro zahraniční trhy usiluje česká vědecko-ekonomická diplomacie o zapojení vysokých škol a vědeckých institucí do mezinárodní spolupráce. 

Důležitá je také oblast obranného výzkumu a kyberbezpečnosti, čímž částečně navazujeme na priority uplynulého českého předsednictví v Radě EU. V neposlední řadě bude součástí vědecké diplomacie také podpora mezinárodních rozvojových cílů.

Od diskusí k činům

Podporovat české vědce a výzkumnou sféru je pro nás velkou ctí. Zejména proto, že jsme si jako stát naší velikosti udělali dobré jméno a naše výzkumné metody a technologie jsou dodnes využívány po celém světě. Ministerstvo zahraničí proto připravilo nový systém podpory výzkumu, vývoje a inovací. Odbor ekonomické diplomacie bude rozšířen o agendu vědecké diplomacie, a vytvoří tak ve spolupráci s útvarem ministryně Heleny Langšádlové potřebné zázemí pro koordinaci aktivit směrem do České republiky i zahraničí. Letos tak budeme školit české, primárně ekonomické diplomaty o kapacitách a potřebách českého výzkumu, vývoje a inovací v zahraničí. Hlavním cílem nově připraveného nástroje, postaveného na třech pilířích, je posílit postavení českých inovativních výrobců s vysokou přidanou hodnotou ve světě. Klíčovou součástí je síť více než stovky ekonomických diplomatů ve světě, kteří jsou českým vědcům a firmám k dispozici. 

První ze tří pilířů má za cíl zprostředkovat informace a příležitosti ze zahraničí. Mimo pravidelné zpravodajství na webu Export.cz o příležitostech a aktuálních informacích v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je nově sektor začleněn také do připravované aktualizace Mapy globálních oborových příležitostí. Již v polovině tohoto roku tak budeme schopni cílové skupině zprostředkovat poptávkové signály napříč světem. 

Na informační servis navazují také další dva pilíře nového systému podpory vědecké diplomacie MZV. Těmi jsou asistenční služby či příprava a realizace akcí v České republice nebo zahraničí. Ekonomičtí diplomaté jsou k dispozici pro zprostředkování kontaktů na vhodné zahraniční partnery, přípravu jednání či asistenci s dalšími potřebnými kroky. Plánují se také sektorové vědecké mise, business fóra, semináře či účasti na výstavách a veletrzích. V neposlední řadě také ministerstvo cílí na zapojení českých subjektů do mezinárodní rozvojové spolupráce.

Máme na co navázat

Přestože se česká vědecká diplomacie stále rozvíjí, můžeme již nyní na tomto poli nalézt nemálo mezinárodních úspěchů, na které můžeme navazovat. Mezi významnými projekty lze zmínit prezentaci českých technologií na Nanoday v Budapešti nebo navázání spolupráce v oblasti energetiky a vodíkových technologií ve Finsku. Jeden z nejaktuálnějších českých úspěchů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je dodání holografického mikroskopu české výroby Krétské univerzitě.

V roce 2023 je v rámci projektů ekonomické diplomacie připravováno také několik akcí z oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V první polovině roku proběhne mise českých výzkumníků z oblasti umělé inteligence do Francie. V Berlíně pak česká ambasáda organizuje přehlídku českých inovativních firem v rámci česko-německého inovačního festivalu. Česká řešení budou prezentována také v Africe, konkrétně ve Rwandě, kde delegace českých technologických firem z brněnského Space Clusteru představí svá řešení v oblasti monitoringu, digitalizace či ochrany hranic a umělé inteligence. 

České firmy, technologické startupy a vědecké instituce mají světu rozhodně co nabídnout - ať už jde o inovativní technologie či technologické know-how. V nových nástrojích podpory výzkumu, vývoje a inovací na ministerstvu zahraničí vidíme velkou perspektivu a budeme je do budoucna rádi rozšiřovat. Jak říkával profesor Antonín Holý: „Věda vyžaduje opravdu hodně práce“. I síť našich ekonomických diplomatů je vždy připravena pomoci. 

Článek vyšel v časopise Moderní ekonomická diplomacie (31/Únor 2023).


Nejčtenější příspěvky

O Senátu

Senát je třeba zrušit, není myšlenka úplně nová. Mnohokrát jsme slýchali o jeho zbytečnosti a vyhozených penězích. Nový rozměr anti-senátnímu tažení dal nárůst autoritářských choutek představitelů nesystémových stran v čele s ANO, KSČM a SPD. Tyto strany v Senátu vidí svého nepřítele, protože se jim nedaří jej ovládnout. Populismus stačí na poměrný systém, který máme například v Poslanecké sněmovně. Ale ve dvoukolové většinové senátní volbě se proti populistům zpravidla postaví rozumnější většina. A tak je logika jasná: nejde-li to podrobit, je třeba to zrušit. Obrana demokracie Za posledních deset let jsem z pozice ředitele CEVRO uspořádal projekty podpory demokracie pro demokratické lídry z víc jak padesátky zemí světa. Jenže zatímco jsem venku přednášel o svobodě a demokracii, začala se ta rozpadat u nás v Čechách. A tak chci vstoupit do politiky aktivně, abych mohl naší svobodu podpořit přímo. Dění posledních měsíců jasně ukazuje, jak je Senát potřebný. Je tím posledním orgá

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, jeho největší inovací je negativní hlasování – svět je stavěn do černo

Mezi dvěma extrémy

V minulém týdnu rozvířila sociální sítě kampaň ODS do Evropského parlamentu „mezi dvěma extrémy“. Objevila se řada vysvětlujících pohledů i účelových interpretací této kampaně.   Ta intenzita je pochopitelná. Některým jde v nadcházejících volbách o přežití, jiným o to, aby ve volbách neuspěly populistické a nedemokratické strany.* A protože mně jde o to druhé, tak se k debatě přidám se svým pohledem. Jeden extrém je jasný – je to protiunijní, a troufám si říci i protievropská, politika stran jako jsou SPD nebo KSČM. Pod rouškou nacionalismu napomáhají destabilizaci tradičního euroatlantického uspořádání. OK, politika v Evropě i v Americe vykazuje mnohé nemoci, ale pořád je to to nejlepší, co máme. A spíše než nadávat, bychom měli pomáhat hledat řešení. A rozhodně bojovat proti extrémismu výše zmíněných stran. Já do této skupiny řadím i ANO. Ne snad proto, že by chtělo vystupovat z EU. Nebo možná chce. Nebo ne. Nevím, zeptejte se Babiše, jak se dneska vyspal. Ale určitě ANO do tét