Přeskočit na hlavní obsah

Speach at the Foreign Affairs Council Development in May 2024

 Dear colleagues, 

today I would like to address another important matter. When reflecting our cooperation with Africa, Caribbean, Pacific very often, and again I saw it two weeks ago in Kenya, I am confronted with the following: 

Our development money do not end up building capacity of the recipient countries. Very often, our development money buy goods and services from non-democratic countries. 

If we really want to help, we shall adjust our rules and processes so that our development means are used to buy from local capacities and local actors. Only then, they will be contributing to development of the recipient country.

Then if this is not feasible, we shall enhance the local capacities through services and products from the EU countries. After all, it is the EU companies who pay taxes that can be used for our development cooperation.

If still not feasible, we might support deliverers from third countries, excluding those from non-democratic countries and our systemic rivals.

This is a very important point related to our joint interest in the context of our ambitions under the Global Gateway and other cooperation with the ACP countries. Dear colleagues, this is just a brief outline. I know the issue has many modalities. But Czechia will be elaborating more on this matter. If you feel it the same way, please do approach us so we can join our efforts.   


The speach was held at the Foreign Affairs Council Development on 7 May 2024 in Brussels.


Nejčtenější příspěvky

O Senátu

Senát je třeba zrušit, není myšlenka úplně nová. Mnohokrát jsme slýchali o jeho zbytečnosti a vyhozených penězích. Nový rozměr anti-senátnímu tažení dal nárůst autoritářských choutek představitelů nesystémových stran v čele s ANO, KSČM a SPD. Tyto strany v Senátu vidí svého nepřítele, protože se jim nedaří jej ovládnout. Populismus stačí na poměrný systém, který máme například v Poslanecké sněmovně. Ale ve dvoukolové většinové senátní volbě se proti populistům zpravidla postaví rozumnější většina. A tak je logika jasná: nejde-li to podrobit, je třeba to zrušit. Obrana demokracie Za posledních deset let jsem z pozice ředitele CEVRO uspořádal projekty podpory demokracie pro demokratické lídry z víc jak padesátky zemí světa. Jenže zatímco jsem venku přednášel o svobodě a demokracii, začala se ta rozpadat u nás v Čechách. A tak chci vstoupit do politiky aktivně, abych mohl naší svobodu podpořit přímo. Dění posledních měsíců jasně ukazuje, jak je Senát potřebný. Je tím posledním orgá

Janečkova nebezpečná laboratoř

Ambice miliardáře Karla Janečka zasáhnout do politiky se poprvé objevily v souvislosti s reformou volebního systému v ČR, kterou chtěl „napravit“ českou politiku pomocí pozitivních a negativních hlasů. Jeho představou bylo, že politiku zbaví, jak on sám říká, „zlojedů“ a volby vyhrají jen čestné a spolehlivé osoby. Systém byl jako takový dost nepřipravený, protiústavní a v ČR téměř neaplikovatelný. A hlavně v udělování negativních a pozitivních hlasů v sobě skrývá několik problémů:     Vyhrají lidé s lepší reklamou, kteří dokáží umlčet své kritiky – peníze a moc nad médii bude tedy důležitější, než osobní kredit jednotlivců,     Tam, kde se střetnou podobně silné osobnosti, vyhraje šeď, protože každá osobnost vyvolává kromě kladných i negativní emoce – silní se tak vybijí a zbude nekonfliktní střed bez názoru a vize (viz absurdní příklad v rámečku),      Byť chce volební systém postavit něco pozitivního, jeho největší inovací je negativní hlasování – svět je stavěn do černo

Mezi dvěma extrémy

V minulém týdnu rozvířila sociální sítě kampaň ODS do Evropského parlamentu „mezi dvěma extrémy“. Objevila se řada vysvětlujících pohledů i účelových interpretací této kampaně.   Ta intenzita je pochopitelná. Některým jde v nadcházejících volbách o přežití, jiným o to, aby ve volbách neuspěly populistické a nedemokratické strany.* A protože mně jde o to druhé, tak se k debatě přidám se svým pohledem. Jeden extrém je jasný – je to protiunijní, a troufám si říci i protievropská, politika stran jako jsou SPD nebo KSČM. Pod rouškou nacionalismu napomáhají destabilizaci tradičního euroatlantického uspořádání. OK, politika v Evropě i v Americe vykazuje mnohé nemoci, ale pořád je to to nejlepší, co máme. A spíše než nadávat, bychom měli pomáhat hledat řešení. A rozhodně bojovat proti extrémismu výše zmíněných stran. Já do této skupiny řadím i ANO. Ne snad proto, že by chtělo vystupovat z EU. Nebo možná chce. Nebo ne. Nevím, zeptejte se Babiše, jak se dneska vyspal. Ale určitě ANO do tét